O projektu:
Hlavním cílem projektu je revitalizace okolí autobusového nádraží a prostoru u kostela sv. Kateřiny Sienské. Tato oblast je v současnosti ve velmi špatném stavu a negativně ovlivňuje nejen první dojem z města, ale i jeho celkové vnímání ze strany přijíždějících návštěvníků, turistů i místních obyvatel.
Tato prezentace proto představuje návrh řešení, jak dané prostory obnovit, smysluplně využít a tím přispět ke zvýšení kvality života v centrální části města Třešť.
KONTEXT:
Dotčené prostory v současnosti slouží spíše jako útočiště osob, jejichž chování oblast dále znehodnocuje a degraduje. Dochází zde k častému požívání alkoholu, prostor bývá využíván jako veřejné WC, přičemž je znečišťováno okolí – stromy, keře i stěny přilehlých budov. Tento stav je dlouhodobě vnímán jako ostuda města a vysílá špatný signál dětem, které tudy denně procházejí do školy.
Navrhovaným řešením je vytvoření klidové zóny – zahrady přidružené k nově zrekonstruované základní umělecké škole, která by zároveň sloužila jako spojovací prvek k obdobně upravenému prostoru u kostela sv Kateřiny. Tato oblast by zůstala přes den průchozí a přístupná veřejnosti.
Zahrada je koncipována jako víceúčelový prostor pro veřejný život, kulturu i vzdělávání. Využívat ji budou mimo jiné žáci ZUŠ, kteří zde budou moci v teplých dnech například kreslit nebo tvořit v příjemném prostředí. Aby bylo zajištěno důstojné a bezpečné prostředí, bude v prostoru platit jasně stanovený provozní řád – zejména zákaz konzumace alkoholu, jiných návykových látek a dalších nevhodných aktivit. Pro udržení pořádku bude prostor pod dohledem kamerového systému a ve správě pověřené osoby s pravomocí vykazovat rušitele.
Cílem je, aby prostory sloužily především studijním, kulturním a komunitním účelům.
V současnosti se jedná o koncepční návrh s jasnou vizí, jak tuto centrální část města smysluplně a kvalitně využít. Detaily projektu – jako například podoba interiéru a vybavení galerie, vzhled zahrady a její výsadba, návrh oplocení a vstupních bran – budou dále rozpracovány v rámci přípravy projektové dokumentace.
Adam Kasalý
NÁHLEDY KONCEPTU:
DENNÍ NÁHLEDY
Náhledy zahradní galerie a okolí za denního světla.
NOČNÍ NÁHLEDY
Noční náhledy zahradní galerie a okolí pod současným veřejným osvětlením.
VIDEOPROHLÍDKA:
INFORMACE K JEDNOTLIVÝM PRVKŮM:
ZAHRADA
Zahrada bude nedílnou součástí nově zrekonstruované základní umělecké školy na náměstí a zároveň tvoří spojovací prvek mezi školou a kostelem.
Půjde o otevřený prostor vhodný nejen k relaxaci nebo čekání na autobus, ale také k pořádání drobných kulturních akcí v rámci ZUŠ – jako jsou sympozia, vernisáže, přednášky nebo veřejné prezentace.
Studenti základní umělecké školy zde budou moci tvořit pod širým nebem – kreslit, hrát na hudební nástroje, nacvičovat divadelní vystoupení či jiné umělecké aktivity.
Uvažuje se rovněž o zřízení menšího dětského koutku – například pískoviště, houpačky nebo jednoduché prolézačky. Tyto prvky však musí být navrženy citlivě a v souladu s celkovým architektonickým pojetím zahrady.
Výsledkem by mělo být malebné zákoutí v centru města, které budou rády navštěvovat všechny generace obyvatel.
Výběr vhodných květin, keřů a stromů bude nutné řešit ve spolupráci se zahradním architektem, který zajistí harmonické začlenění zeleně do celkového konceptu.
Stávající vzrostlé listnaté stromy u parkoviště by měly být – pokud to bude možné – zachovány a odborně ošetřeny.
GALERIE
Symbol kultury a porozumění.
Galerie umístěná v zahradě bude sloužit jako symbolický i fyzický spojovací prvek mezi kostelem – jakožto nositelem duchovních hodnot – a školou, představující poznání a tvořivost.
Architektonicky půjde o vzdušnou, prosklenou ocelovou konstrukci s nádechem secese, doplněnou zelenou střechou. Tento prvek je nejen estetický, ale i praktický – napomáhá udržení zeleně v centru města a podporuje udržitelný přístup k hospodaření s dešťovou vodou. Přebytečná voda, kterou střecha nezadrží, bude sváděna do zahrady k jejímu zavlažování.
Do prostoru galerie budou světlo přivádět světlíky, jejichž tvar a rozmístění může být výtvarně a funkčně ztvárněn jako samostatný architektonický motiv.
Celá galerie bude řešena jako dlouhá chodba – výstavní linie – připomínající výkladní skříň. Díky prosklené fasádě budou vystavená díla viditelná i zvenčí, což umožní pasivní návštěvu i v době, kdy bude vnitřní prostor uzavřen.
Tento prostor nebude sloužit pouze umění – stane se rovněž místem pro prezentaci města, jeho vize a budoucích projektů. Nabídne přímý a přirozený způsob komunikace s veřejností. Svá díla zde budou moci vystavovat žáci ZUŠ, místní autoři i externí hosté.
Zázemí galerie by nemělo být pouhou recepcí – ideální je propojení s malým kavárenským koutkem, kde si návštěvníci budou moci zakoupit kávu s sebou, případně suvenýry související s městem, galerií a uměním.
Galerie bude rovněž prvním kontaktním bodem pro turisty přijíždějící do města autobusem. Spolupráce s městským infocentrem umožní v tomto prostoru nabídnout mapy města a základní informace o zajímavostech v okolí.
Součástí zázemí galerie bude i moderní, chytrá, mobilní a veřejně přístupná toaleta, umístěná z vnější strany objektu.
Aby galerie neztratila svůj dynamický charakter, je zásadní pravidelně obměňovat výstavní obsah – ideálně alespoň jednou měsíčně.
OPLOCENÍ:
Okolo zahrady:
Vzhledem k potřebě udržet prostor zahrady v dobrém a reprezentativním stavu – a zároveň zabránit jejímu zneužívání výtržníky, jak je v této lokalitě bohužel obvyklé – je oplocení nezbytným prvkem. Navržená podoba kovaného plotu a bran se zatím přiklání spíše k historickému kontextu města. Důvodem je přirozené propojení se sousedním kostelem, který byl v minulosti rovněž oplocen. Symbolické spojení posilují i mozaikové prvky, které odkazují na barevné vitráže oken kostela.
Je samozřejmě možné uvažovat i o modernějším, nadčasovějším řešení oplocení. V tomto směru však bude klíčová konzultace s památkovým ústavem a rozsah možností, které nám bude dovoleno realizovat.
Okolo kostela:
Prostor v bezprostřední blízkosti kostela sv. Kateřiny si zaslouží větší péči i ochranu. V posledních letech zde dochází k opakovanému narušování klidu a pořádku, což nepříznivě dopadá jak na samotný objekt, tak na jeho okolí. V zájmu zachování důstojnosti místa, ochrany historické stavby a celkového zklidnění prostoru v centru města proto navrhujeme i tento areál ohradit – s citem, tradičními prostředky a v návaznosti na stávající návrhy oplocení. Konečná podoba plotu a vstupních bran bude dále rozvíjena s ohledem na technické možnosti i dostupný rozpočet.
Takto vymezený prostor se může proměnit v klidné zákoutí s kulturním přesahem – vhodné nejen pro odpočinek, ale také pro sezónní prezentaci uměleckých děl. Umístění dřevěných soch, vznikajících v rámci tradiční akce Třešťského dřevořezání, by zde získalo důstojné zázemí i přirozenou návaznost na duchovní charakter místa. Ústředním bodem by se měla stát socha pana Tau, důstojně shlížející z vyvýšeného místa směrem k místu, kde se nacházela lékárna, v níž se narodil představitel této postavy – herec Otto Šimánek.
Není třeba rozsáhlých terénních úprav – pozornost si však zaslouží stávající chodníček, jehož obnova by mohla prostor zjemnit a sjednotit. Zásadní je plánovaná oprava zídky – odstranění nevzhledného betonového zakončení a jeho nahrazení vrstvou přírodního kamene, jako je tomu na západní straně.
Instalace oplocení a vstupních prvků je v tomto ohledu klíčová – nejen z hlediska ochrany, ale i pro zajištění celkové provozuschopnosti a dlouhodobé udržitelnosti celého prostoru.
JEDNOROŽEC:
Socha jednorožce je dominantním výtvarným prvkem zahrady i celého prostoru. Jedná se o sedm metrů vysokou kovovou konstrukci doplněnou barevnou skleněnou mozaikou v barvách městské heraldiky. Ve vnitřním prostoru by se na podkladovém skle mozaiky měla objevit pískovaná symbolika odkazující na pro město historicky významná data.
Tvar sochy v sobě nese primárně tyto dva odkazy:
Roh jednorožce:
Prvek vycházející ze znaku města, odkazující na jeho symboliku síly, čistoty, života, štěstí, lásky, hojnosti a panenství. Otevřený trojhranný jehlan pak odkazuje na otevřenost a jeho mírný 20° náklon je znakem zaštítění a ochrany. Vysoký špičatý tvar sochy jednorožce směřuje nejen vzhůru k nebesům, ale též ukazuje vpřed – směrem, který je v posledních letech pro vývoj města typický. Myšlenka rovněž naznačuje legendu o bájném jednorožci, který se skrývá pod městem, odkud na něj a jeho obyvatele dohlíží.
Lomený oblouk:
Fragment lomeného oblouku tvoří strukturu rohu jednorožce, ale současně odkazuje k základům města. Ačkoliv počátky osídlení sahají jistě mnohem dál do historie, první záznamy o městě se datují do období gotiky (konkrétně 1349). Podařilo se mi zkombinovat tento pro gotiku typický architektonický prvek s mou vizí sochy, a ukázalo se, že do sebe dokonale zapadají.
Návrh sochy vznikal postupně od roku 2015, přičemž finální koncepce byla dokončena v roce 2024. Další podrobnosti jsou k dispozici na vyžádání.
Umístění sochy v prostoru zahrady je koncipováno tak, aby byla přes den dobře nasvícená slunečním světlem, které je pro vyniknutí kompozice barevného skla mozaiky nedílnou součástí.
