Úvod:
Již od roku 2015 jsem uvažoval nad ztvárněním sochy jednorožce pro město Třešť. Původní myšlenka byla vytvořit veřejně přístupný altán s atypickou střechou skládanou z mozaikových plátů a docílit tak objektu, který by plnil jak funkci sochy, tak i místa pro odpočinek kolemjdoucích, příležitostně i jako jeviště pro drobná kulturní vystoupení. Přesto, že vzniklo několik návrhů, stavby byly technicky tak složité, že jejich realizace by byla velmi nákladná. Těžko říci, jestli by pak takový prostor měl skutečně kýžené využití, aby se investice vyplatila. Zároveň jsem s koncepty nebyl spokojen natolik, abych je někde prezentoval.
Jak čas běžel, k projektu jsem se průběžně vracel a hledal nová řešení. Až teprve nedávno jsem dospěl k podobě sochy, pod kterou jsem ochotný se podepsat. Dovolte mi tedy, abych vám ji představil v následující prezentaci:
Tvar:
Při navrhování jsem myslel na to, aby socha byla jednoduchá a srozumitelná, současně výrazná, atypická a přesto finančně dostupná.
Tvar sochy v sobě nese primárně dva odkazy:
Roh jednorožce:
Prvek vycházející ze znaku města, odkazující na jeho symboliku síly, čistoty, života, štěstí, lásky, hojnosti a panenství. Otevřený trojhranný jehlan pak odkazuje na otevřenost a jeho mírný 20° náklon je znakem zaštítění a ochrany. Tento náklon v sobě nese i můj původní záměr místa, kam se ve spěchu lze schovat například před deštěm.
Vysoký špičatý tvar sochy jednorohu směřuje nejen vzhůru k nebesům, ale též ukazuje vpřed, směr který je v posledních letech pro vývoj města typický. Myšlenka je též nastínění legendy o bájném jednorožci, který se ukrývá pod městem, odkud na něj a jeho obyvatele dohlíží. Otevřený jehlan svírá úhel 90°, jedná se nejen o konstrukčně výhodný tvar, ale též o malý vtip navádějící ke slovním hříčkám se slovem „roh“.
Lomený oblouk:
Fragment lomeného oblouku tvoří strukturu rohu jednorožce, ale současně odkazuje k základům města. Ačkoliv počátek osídlení sahá jistě mnohem dál do historie, první záznamy o městě se datují do období gotiky (konkrétně 1349). Podařilo se mi zkombinovat tento pro gotiku typický architektonický prvek s mou vizí sochy a ukázalo se, že do sebe dokonale zapadají.
Konstrukce:
Navrženy jsou dva typy konstrukcí, první je celokovová, druhá s dřevěným základem.
Základní konstrukce je zcela vyřešena, ale dá se pracovat s drobnými detaily jako je kování, prvky související se způsobem ukotvení a velikostí samotného objektu.
Tvar konstrukce bude díky náklonu dobře odolávat větru.
Verze v kovu:
Kovová varianta je z vizuálního hlediska velmi čistá. Jednoduchost, která díky tomu vzniká dává větší prostor vyniknout barevné mozaice. Kovářská práce by měla být vidět především na vnitřních obloucích, jakožto rámu mozaiky. Celková povrchová úprava konstrukce je zamýšlena v podobě antracitové grafitové kovářské barvy, ta bude výborně korespondovat se spárováním mozaiky.
Výhoda celokovové konstrukce je pak její odolnost v čase a minimální potřeba údržby.
Verze ve dřevě:
U této varianty jsou hlavní nosné prvky nahrazeny dřevěnými trámy. Dřevo by do sochy vneslo život, chcete-li ducha. Vzniká tak větší důraz na řemeslnost zpracování a to i díky dalším kovaným prvkům, které na dřevě vyniknou. Dřevo je v tomto případě nositelem odkazu na dobu prvních osadníků, pro které bylo hlavním stavebním materiálem a též i na dlouholetou místní řezbářskou tradici. Zdálo by se, že použité dřevo by do jisté míry mohlo snížit cenu realizace, ale vzhledem k nutnosti zajištění stability bude třeba dřevěné nosníky zajistit kováním, tudíž rozdíl proti celokovové konstrukci považuji za zanedbatelný. Jedná se zde tedy spíše o estetickou záležitost. Podoba těchto kovaných prvků je prozatím jen naznačena, na jejich detailní podobě se ještě pracuje.
K této variantě se váže i původní myšlenka zahrnující využití kombinace těchto tří materiálů, sklo, dřevo a kov.
Jako výhodu této varianty vnímám nižší váhu a tak i snazší instalaci oproti celokovové konstrukci. Naproti tomu bude nutná častější údržba dřevěných částí.
Realizace:
Nabízí se několik možností, kdo by konstrukci vyráběl. Máme ve městě více velmi zručných kovářů a bude zřejmě záležet na tom, kdo by se chtěl tohoto úkolu zhostit. Očekávám, že kovář do konstrukce vnese i svůj osobitý rukopis, čímž hodnotu celého objektu pozvedne.
Případné dřevěné nosníky by v ideálním případě měly být otesány ručně a precizně, pro již zmíněný důraz na řemeslo. Ale tohoto dojmu lze docílit i s předem strojově připravenými trámy.
V každém případě by se na realizaci měli podílet výhradně řemeslníci trvale žijící v Třešti.
Ukotvení a stabilita:
Základní socha je primárně určena do exteriéru a její vrchol dosahuje v současných konceptech výšky 5 m. Takto velkou konstrukci bude nutné náležitě ukotvit do země k betonovým patkám či na předem připraveném betonovém podstavci. To bude vyžadovat výběr vhodného prostoru, ve kterém by socha byla umístěna. Projekt začal vznikat v době, když se řešila budoucí podoba prostoru u cyklotrasy podél potoka „Na kanále“, kde se aktuálně nachází malý amfiteátr s jevištěm. Proto je toto místo v náhledech mírně naznačeno, ale je možné, že se ve městě najde vhodnější prostor. Osobně si myslím, že by objekt měl být viditelný z hlavní silnice tak, aby zaujal a lákal projíždějící se ve městě zdržet.
Dalo by se uvažovat i o krátkodobém uchycení na kvalitních zemních vrutech pro případ, že by se počítalo s budoucím přemístěním sochy na vhodnější místo, ale s rizikem toho, že toto kotvení nemusí dosahovat požadované stability, čemuž bych se rád vyvaroval.
Mozaika:
Mozaika je v konceptu laděna do modrých barev, kterými symbolizuje nejen klid, důvěru a důstojnost, ale též odkazuje na modré pole znaku města, na kterém se jednorožec nachází. Vizuální podoba mozaiky v návrzích není zcela definitivní, její sklad a barevnost je ještě předmětem diskuse. Za úvahu by stála i volba širšího barevného spektra, které by o trochu více zdůraznilo odkaz ke gotickým kořenům.
Mozaika je zcela originálním a stěžejním prvkem celé sochy, dodá jí pestrost a atraktivitu nejen svou barevností, ale i zvoleným materiálem.
Přesto, že mozaika může působit křehce, není tomu tak. Výhoda naší mozaiky je právě v její odolnosti a bezpečnosti, na kterou byla v minulosti atestována. Barevná mozaika je natavena na tabulovém skle díky technologii connex, která se využívá například v automobilovém průmyslu při výrobě čelních skel. Podkladové sklo by v tomto případě mělo tloušťku 8 až 10 mm, což samo o sobě vydrží velmi vysoký tlak a ve spojení s mozaikou se tato odolnost násobí. Při poškození pak mozaika drží svůj tvar, „nevysype“ se a případné poranění o střepy tak nehrozí. Na objektu se nachází deset mozaik v pěti různých velikostech, lze tak v případě poškození vytvořit repliku a vyměnit jen znehodnocenou část. Přestože zde zmiňuji toto riziko, není důvod se domnívat, že by k takovým situacím mělo docházet. Vycházím z faktu, že v budkách na autobusové zastávce jsou velké skleněné tabule a osobně si nevzpomínám, že by docházelo k jejich rozbíjení.
Světlo:
Skleněná mozaika je úzce provázána se světlem. Při správném umístění dokážou sluneční paprsky mozaiku doslova rozzářit a měnit její charakter během dne. Proto, aby byl tento efekt viditelný i v nočních hodinách, bylo by vhodné doplnit objekt odpovídajícím světelným zdrojem. Naštěstí dnes existuje nespočet řešení, jak tohoto efektu docílit. Osobně se přikláním k solárním variantám, které jsou víceméně soběstačné, ale v závislosti na umístění se nabízí i napájení přímo ze sítě.
Světelný zdroj může, ale nemusí být součástí konstrukce. Jako nejlepší řešení se nabízí podsvítit sochu odspodu. Aby byla mozaika výrazně vidět, není třeba příliš velkého výkonu, obzvláště když pomůžeme rozptýlení světla mírným zmatněním podkladového skla jemným pískováním. Pískování nemusí být celoplošné, ale může v sobě nést například informace formou textu či dalších symbolů odkazujících k významným osobnostem a událostem města.
Cena a čas:
Cena:
V této chvíli nejsou ceny realizací u konceptů uvedeny, a to především proto, že je ovlivňuje mnoho faktorů. Od reálných rozměrů děl, přes barevnost a motiv mozaiky, až po aktuální ceny materiálu a další aspekty spojené s realizací a ukotvením. Jak jsem již naznačil v úvodu, snažil jsem se sochu navrhnout tak, aby i přes svou originalitu byla cenově co nejdostupnější. Bude se tedy vycházet z možných prostředků a v závislosti na nich koncipovat rozsah projektu.
Doba zhotovení:
U konceptů je zmíněna přibližná doba zhotovení, jde především o čas potřebný k realizaci mozaiky, ale máme zkušenosti, že výroba konstrukcí bývá v tomto často shodná. Na jeden metr čtvereční mozaiky je zpravidla potřebný jeden měsíc práce.
Závěr:
Na závěr bych si dovolil zmínil, že podobná realizace v Třešti chybí. Nadčasové pojetí symbolu jednorožce s odkazem na historii města považuji za výrazný a nevídaný prvek, který má potenciál přitáhnout pozornost nejen na území Čech. Podporou a realizací tohoto projektu město získá jedinečný a turisticky velmi atraktivní prvek.
Proto, aby byl tento projekt úspěšný, budu rád, když se v brzké době setkáme a vše probereme osobně.
Děkuji za Váš čas
Adam Kasalý
Koncepty:
JEDNOROŽEC KOV 5M:
Socha na téma „Třešťský jednorožec“ s celokovovou konstrukcí, zasazena do exteriéru.
Odhadovaná doba zhotovení: 4 až 6 měsíců.
Přibližné rozměry:
- Výška: 510 cm
- Šířka: 263 cm
- Hloubka: 267 cm
JEDNOROŽEC DŘEVO 5M:
Socha na téma „Třešťský jednorožec“ s dřevěnou nosnou konstrukcí a kováním, zasazena do exteriéru.
Odhadovaná doba zhotovení: 4 až 6 měsíců.
Přibližné rozměry:
- Výška: 510 cm
- Šířka: 263 cm
- Hloubka: 267 cm
